Skip to main content

dopis z USA VII

By August 9, 2002July 8th, 2011osobní

Ahoj Vsichni!

Po delsi dobe Vas opet zdravim z nasi lodi Wagon Trail. Po jednom dotazu od nejmenovane osoby jsem se rozhodl trochu objasnit jedno male tajemstvi. Pokud jste se domnivali, ze se plavim po jezere na lodi, tak to je domnenka chybna. Moje pojmenovani lod je ciste literarni vyraz, ktery z danou skutecnosti nema nic spolecneho, i kdyz i nejakou tu lod by jste v nasem pristavu (marine) nasli. Nejsou to sice lode velke, ale jezdit se na nich da. Nekdy ale musite pouzit svoje vlastni sily, aby jste se hnuli z mista, jinak se dostanete tam, kam jste vubec nechteli, jelikoz nam tu hodne fouka a tak se voda stale posunuje.

Mam tu na uvod nekolik spatnych zprav. Nekolik dni ago (pardon uz se mi tu michaji dva jazyky dohromady – tedy spravne – cesky pred nekolika dny) tu byla velika bourka (thunder), ktera nekolik domu v okoli pripravila o elektrickou energii a tak jsme si mohli potom druhy den povzdychnout: “Zpet na stromy”. No ale proc mluvim o bource v souvislosti s jezerem? Protoze chci rict, ze ta prvni spatna zprava je, ze do jezera nektere premyslive hlavy, ve strachu aby jim nepretekl septlik, vylily mnoho milionu galonu (1galon = 4 litry) fekalii a tak je na nekterych mistech nebezpecne se koupat.

Mimochopdem ona zminena silna bourka prekazila muj plan na to vyzkouset si poprve a asi naposledy (nebot jeden muj pritel prisel malem o plavky, kdyz je zkousel) vodni lyze, ale to jen tak mimochodem.

Dalsi spatnou zpravou je, ze se nam zacina ztencovat posadka. Nekteri uz proste nevydrzeli a proto museli opustit palubu. Jeden mexicky kuchar to vzdal asi po 5 hodinach – asi slaba povaha. Nesnesl, zda se, pohled na nas bufet, ci na nas domov. Obcas je tam trochu neporadek, zvlaste po vecircich, jako byl ten posledni. Proc o nem ale pisu. Dobra zprava totiz je, ze jsem asi po mesici nasel svoje slunecni bryle, ktere jsem si myslel, ze jsou nenavratne ztraceny, kdyz jsem po onom vecirku vysaval podlahu.

Dalsi radostnou novinou je, ze v posledni dobe prijela spousta lidi, takze se tu vubec nenudime. Je to fajn, protoze toto leto je jedno z nejhorsich, jake tu kdy meli. Jezero ma malo vody. V noci je tu neumerne zima. A tak jsem vdecni za kazdy vetsi priliv zakazniku (customers).

Musim si take trochu postezovat na americkou klimatizaci. Nevim proc, ale vubec mi nedela dobre. Porad se strida teplo a zima. No hruza. Ale uz si pomalu zvykam, no mozna mi pratele si zvykaji na teplo v aute, kdyz jedu s nimi.

Posledni veci, kterou vam chci napsat je, ze vas zdravim a tesim se opet nekdy nashledanou…

Vas americky zpravodaj Mila

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

%d bloggers like this: