Skip to main content

dopis z USA XIII

By September 6, 2002July 8th, 2011osobní

Ahoj Vsichni!

Tak jsem vyrazil. Americka auta jsou pohodlna (ta velka) a autobusy uz trochu mene, ale rekl bych ze jsou lepsi nez nase karosa, coz je teda co rict… sice tam neni tolik mista na nohy, ale ty sedacky, krasne se na nich spi, pokud ovsem kolem vas nebeha 50 deti, coz se mi nastesti nestalo, takze jsem si krasne pospal na ceste ze Chicaga do Cedar Rapids, kde su ted momentalne a litam kolem po kukuricnych polich (tech je tu spousta, Iowa je znama jako zeme, kde jsou obrovska kukuricna pole a velka kukurice a vsichni si z Iowanu delaji trochu legraci) s Bethany, jez vas vsechny, kteri ji znate, pozdravuje. Trochu zmenila uces, ale jinak je porad stejne strelena jako pred tim…

Jinak jsem navstivil prvni americke mesto, ktere se mi opravdu libilo. Bylo to Iowa City. Maj krasnou univerzitu. Dokonce jeden z bloku navrhoval svetoznamy architekt (autor tanciciho domu), F. O. Gehry, ale nejak se k teto budove v Iowa City nehlasi, protoze ji pry hodne zmenily oproti jeho predstavam (coz se nam architektum bohuzel stava :-) ), aspon tak nam to bylo receno.

V americe maji zajimave zvyky, zvlaste na vysokych skolach. Mozna jste to videli v Beverly Hills 9210 (pokud jste ovsem byli pozorni pozorovatele ;-) :-) Kazdy rok, kdyz prikazy novi studenti tak se dela nabor do ruznych klubu a domu. Dnes jsme toho byli svedky. Mnozi nas povaziovali za vzorne studenty, meli jsme totiz batohy, a tak jsem se dostali k nekolika vecem, ktere se tam rozdavali uplne zadarmo. Mam ted opravdove americke freesbee (nevim, jestli se to tak pie – je to ten letajici talir, kterym se haze a vy pak litate jako streleni po poli) a nejake sladkosti. Nastesti jsme se nestali cleny zadneho klubu, ale bylo zajimave sledovat, jako to ty kluby vlastne jsou. Nejzajimavejsi kreaci bylo zvani do klubu anachroniku – tech, kteri miluji historii. Kdyz jsem je poprve videl, tak jsem si myslel, ze jsem se ocitl na vanocnich trzich na svobodaku (nam. Svobody v Brne pro mimobrnenske), ale brzy jsem si uvedomil, ze mam sandale a slunecni bryle, takze musim byt jinde.. Skoda (oblibene americke slovo)…

Dalsi zajimavou zkusenosti byla navsteva Bethaniny mladeze. Maji asi 100 lidi na mladezi, coz je i na mne trochu hodne, ale coz jeste vic. Ta mladez je hlucna. Opravdu hlucna. Pokud chcete sousedovi neco rict, tak musite kricet… zajimave. Proc o tom povidam. bethany mi rekla, ze bych mohl neco rict, ze to domluvi s vedoucim (to jsem jeste nevedel do ceho jdu) a ja rekl O.K. pak kdyz jsem prisel, tak mne to docela vydesilo, protoze jsem musel mluvit anglicky a navic pred tolika lidma. nakonec se to ale nejak povedlo, ani jsem se moc nezkoktaval a nepouzival jsem ceske vyrazy uprostred vet, coz se mi uz mnohokrat stalo…

Dalsi zajimavou veci krome kukuricnych poli a tovarnou na stihacky je tu Cesko-Slovenske museum a ceska vesnice. Maji tu (v museu) docela zajimave udelane expozice. Nejvice mne pobavil prurez historii. Byli tam vyobrazeny vyznacni lide a udalosti (Cyril a Metud, Jan Hus apod.) a spolu s tim tak byl obrazek a napis – Clenove kapely Plastic people of universe byli zatceni, protoze podepsali chartu 77, nebo neco takove, coz mne opravdu dostalo. Ale nevadi. Pomohli jsme opravit take jednu chybu, kterou jsme nasli v popisech na zdech. Je ale videt, ze si vazi sve historie a jsou na ni pysni, i kdyz treba rohliky v pekarne nevypadaji jako ty nase a i domy jsou trochu jine…

zitra vyrazim na pout do Tennessee, takze se brzo ozvu od tamtud..

Zatim Vas vsechny zdravi Vas americky zpravodaj a poustevnik Mila

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.