Každý z nás se rád něčím nebo někým inspiruje, patří to k našemu životu. Dnes se Štěpán nechal inspirovat a zahrál si na šátkaře. Myslím, že mu to šlo dobře, i když bych nechtěl být koníkem, kterého nosil :-) V reálu by asi nepřežil, ale naštěstí má koník výdrž a táhne to se Štěpánem takřka od narození…
I am not sure if the old watchword “bread and games”, which the old Romans liked and used it in exact way when they wanted to pacify the civil disorders which were spread once in a while in the Rome by poor people and slaves, is still valid. The thought hidden behind it is that you won’t touch by hand the person who feeds you and entertains you and you gonna like him even though the food is poor and the entertainment bloody… Read More
Myslím si, že každá rodina na této planetě má nějaké svoje tradice. Slaví svátky jako už mnoho generací před nimi. Fandí jednomu sportovnímu klubu. Někteří ale nemají tradici jen v tom, jak co slaví, ale i v tom, co dělají, čím se živí.
Když se dívám na Štěpánovy současné výtvory z kostek (zde a zde), tak tajně doufám, že by mohl naši malou rodinnou tradici zachovat a dát se na nějaké stavebně-umělecké řemeslo jako už 3 generace mužů před ním… bylo by to z mého pohledu hezké, ale nebudeme ho přece do něčeho nutit :-)
Mám dva blízké kamarády – Fanýse a Jirku alias Králíka. Za našich mladých studentských let jsme spolu bydleli na jednom privátě celý rok. Za tu dobu se z nás stali (aspoň si to myslím :-) ) dobří přátelé. Vcelku často se spolu vidíme v našem kostele, kde ale není prostor na nějaké vážné a dlouhé povídání…
Jednou za čas se ale jdeme na pivo, např. u příležitosti narození dětí, oslavy narozenin apod. Před pár dny jsme takto slavili narození naší Stelly a domů jsme se rozcházeli až ve 3:00 nad ránem. Read More
Zrovna jsme několik hodin seděli se švagry a švagrovými a povídali o životě. Děje se kolem toho spoustu, tak je pořád o čem mluvit – děti, práce, církev…
Je to vždycky skvělý čas, který mám strašně rád, protože ho trávím s lidmi, se kterými si rozumím a které mám rád. Úžasné na tom je i to, že můžeme bydlet všichni v jednom domě. Když je třeba tak si pohlídáme děti nebo psa, nebo si jdeme nakoupit, když někdo z nás nemůže.
Rodina je velice důležitá a já jsem dostal do života velkou a úžasnou rodinu, kterou si vůbec nezasloužím. Jsem za ni vděčný a doufám, že i naše děti si budou tak rozumět, jako si rozumíme my… Opravdu jim to přeju…