Dnes večer jsem si při venčení psa četl Bibli. Zaujal mě příběh o tom, jak byl uzdraven král Ezechiáš. Tento příběh je zapsán v druhé knize Královské ve dvacáté kapitole. Zaujaly mě na tomto příběhu dvě věci. Dvě různé reakce krále Ezechiáše na to, že něco bude špatně, že se něco zlého stane v budoucnu.
Dnešní ranní novinky z nočního summitu EU jsou velice zajímavé. Předně gratuluji Slovensku a jeho premiérce v demisi Radičové k tomu, že se nemusí podílet na navyšování tzv. Eurovalu. Nicméně informace o tom, že se představitelé EU dohodli se soukromými investory na tom, že Řecku odpustí DOBROVOLNĚ 50% dluhu mě vyloženě šokovala. Kdo se dobrovolně vzdá 100 mld. eur jen tak? Myslím, že o dobrovolnosti tohoto rozhodnutí si můžeme jen nechat zdát. Škoda ztracených peněz, které se do Řecka už nalily. Kdyby toto rozhodnutí EU prosadila před dvěma roky (ruku v ruce s řízeným bankrotem Řecka), tak udělala lépe.
Za každou cenu se snažit zachránit něco, co se zachránit nedá, není dobrou cestou. Je totiž mnohem jednodušší něco nového rozjet, než křísit to, co už je dávno mrtvé…
O víkendu, který právě uplynul, jsme si připomínali jedno z nejsmutnějších výročí naší země. Aspoň z mého pohledu. Výročí vstupu vojsk Varšavské smlouvy v noci z 20. na 21. srpna 1968 na naše území.
Jelikož jsou asi někteří řidiči opravdu nepoučitelní, tak začala Policie v Brně doplňovat pokuty krátkým pohledem. Asi je míněn jako varování. Ale od doby, kdy jsem tento “pohled” viděl poprvé, jsem neviděl, že by to varování v podobě botičky na konkrétní auto Policie použila. Jelikož něco vím o výchově, jelikož vychovávám dvě děti, tak mi tento postup přijde jako školácká chyba. Když své hrozby nesplním, v případě dalšího porušení pravidel, tak jsem ve výchově selhal. Myslím, že v tomto druhu výchovy Policie opravdu selhává.
