Máme za sebou druhou adventní neděli a já jsem si řekl, že bych se zkusil vrátit k psaní blogu. Už jsem to docela dlouho nedělal…
Uvědomil jsem si, že by mi mohlo pomoct si občas pár myšlenek zaznamenat a sdílet s dalšími lidmi, kteří by mohli být ve stejné situaci, jako jsem já…
Jsem otec tří dětí – dvě už jsou v teenagerovském věku. Jsem architekt a spolumajitel rostoucí projekční kanceláře. Začal jsem trochu sportovat. A do toho jsem vedoucím malého křesťanského společenství Na Cestě.
No a to, co se mi v poslední době honí hlavou je to, jak zvládnout všechny tyto role tak, abych se z toho nezbláznil ani já a ani moje rodina. A zároveň, aby se dařilo rozvíjet a budovat firmu a mít vizi a směr pro společenství věřících.
Ono totiž tu trojjedinou roli není zrovna jednoduché zvládat. Zvlášť když vedení církve děláte dobrovolně ve svém volném čase a není Vám jedno, jak to všechno dopadne.
Jak dopadnou děti a rodina. Jak dopadnou projekty ve firmě. Jak dopadnou lidé ve společenství…
No a o tom, nad čím dumám, co se mi daří a co ne občas něco napíšu. A třeba najdu lidi v podobné situaci, protože abych byl upřímný – neznám skoro nikoho takového…
