opravdová konkurence

By January 24, 2011 July 15th, 2011 křesťanství

Hodně dlouho přemýšlím nad jedním tématem. Týká se církve a její přitažlivosti pro lidi. Co je dobré udělat a čeho se vyvarovat atd. V této souvislosti mě moc zaujal článek od kazatele Stevena Furticka, který před 6 lety založil sbor v Charlotte v Severní Karolíně a tak jsem ho požádal o svolení, abych jeho článek mohl přeložit do češtiny a dát ho k sobě na blog.

Svolení mi dal a tady je tedy překlad…

Jedno z největších nebezpečí, kterým jakýkoliv sbor a nebo církev čelí, je, když se snaží zasáhnout lidi, kteří jsou nevěřící tím, že se srovnávají s ostatními sbory a nebo církvemi.

Jak dobré máte kázání v porovnání s nimi.

Jak dobré máte bohoslužby ve srovnání nimi.

Jak dobré máte videa v porovnání s nimi.

Je to nebezpečné. Ale nejspíš ne z důvodů, které máte na mysli. Ano, je v tom nebezpečí závisti a soutěživosti. Ale to není to o čem mluvím.

Je to nebezpečné z toho důvodu, že když chcete získat další lidi pro Krista, tak Vaší konkurencí nejsou ostatní sbory/církve. Není důležité jestli máte lepší hudbu než ostatní sbory. Lepší videa než ostatní sbory. Nebo dokonce lepší vztahy než ostatní sbory. To není Vaše srovnávací rovina.

Proč? Protože nikdo z těch lidí, které se snažíte zasáhnout, nechodí do těch ostatních sborů. Když někdo nevěřící vejde do dveří vašeho kostela, tak jejich první reakcí nejspíš nebude: “Páni, tak to bylo rozhodně lepší než v tom jiném kostele.” V tom “jiném” kostele nebyli. Nebo nejspíš v žádném jiném.

Srovnávací rovinou pro nevěřící lidi jsou věci, které vidí. Věci, které poslouchají. Jejich zkušenosti, zážitky.

To je vaše pravá konkurence. Například, když děláme vánoční výzdobu kostela tak nechci, aby byla stejně dobrá a nebo lepší než mají ostatní kostely ve městě. Chci, aby byla stejně dobrá a nebo lepší než cokoliv, co by mohli lidé vidět v nejlepším obchoďáku ve městě. Protože to jsou ty věci, se kterými nás člověk, který nikdy do kostela nevkročil, bude vědomě a nebo nevědomě srovnávat.

Máme ale něco, co je nesrovnatelné a nepřemožitelné: Ježíš Kristus. Neříkám, že ho musíme přikrášlovat, protože jinak by na to nestačil. A samozřejmě ani práce Ducha Svatého není závislá na tom, jak se srovnáváme s okolním světem.

Nicméně nějakými konkrétními způsoby o Ježíši komunikovat musíme. Věřím tomu, že tyto způsoby musí skutečně dostát zprávě a osobě, kterou předávají. A zároveň být něčím, co se lidí přímo dotýká. Takže všechny musí být na té nejlepší úrovni.

Někteří lidé si mohou myslet, že to je povrchní. A ano, povrchní to je. Ale takto prostě lidé uvažují a my bychom se s nimi měli nějak potkat. Nebo se také s nimi vůbec potkat nemusíme.

Raději bych byl považován za povrchního a být obklopen lidmi, kteří našli život v Kristu než být označen za hlubokého a být sám. Nebo být obklopen jen lidmi, kteří znali Krista už dávno před tím, než se vůbec setkali se mnou. Nevěřící se nemohou stát hlubokými křesťany dřív než se stanou křesťany a tečka.

A jestliže součást toho, aby se tak stalo, je, že se zvedneme a ukážeme světu, že lidé patřící Bohu mohou být stejně tak kreativní a excelentní v tom, co dělají, tak proč bychom s tím měli váhat něco udělat?

One Comment

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

%d bloggers like this: