U nás v kostele Na Cestě máme rozjíždějící se a časem snad i skautský oddíl pro děti od 1. do 5. třídy.
Zatím ho vede sám jeden táta od pěti dětí (z nichž má dvoje dvojčata) . Takže když se něco stane – třeba musí s jednou z dcera, která bývá často nemocná, do nemocnice, tak se schůzka musí zrušit, protože jinak by děti byly samy.
Je mi to dost líto, protože vím, jak se náš nejmladší vždy těší, když tam může jít. Zatím se ale nikdo další z dospělých nebyl ochoten pravidelně přidat. Je to škoda, ale na druhou stranu je fakt, že v našem okruhu je prostě až moc vytížených lidí, kteří už prostě nemají čas a sílu něco takového dělat pravidelně.
Včera byl mezinárodní den dobrovolníků a ten nám připomíná, že nic není úplně zdarma. Ani ta dobrovolná služba / práce. Vždy to někdo musí být ochoten zaplatit – třeba časem, který tou činností stráví.
Co s tím? Dá se to nějak řešit? Jak motivovat další, aby se přidali? Jak moc tlačit a přesvědčovat? A jde to vůbec?? No otázek mám hodně, žel zatím bez odpovědí…