Většina svědectví, které jsem kdy v poslední době slyšel, byla o tom, jak nějaký člověk slyšel Boží hlas, nebo něco, co četl v Bibli ho zasáhlo, poslechl a pak se staly ty skvělé a úžasné věci v jeho životě.
No jak můj nadpis tak trochu předesílá, že se mnou to bylo tentokrát trochu jinak. Můj spolubydlící Daneček o mě říká, že jsem pacient, občas nevím, co si o tom mám myslet, ale myslím, že na tento příběh to sedí, je to takový malý „příběh obyčejného šílenství :-)…“
Tak tady je… Read More
Filipským 4
1 Proto, moji milovaní a vytoužení bratři, moje radosti a koruno, takto stůjte v Pánu (stay true to the Lord), milovaní.
2 Prosím Euodii a prosím Syntychu, aby stejně smýšlely v Pánu (because you belong to the Lord, settle your disagreement). 3 A žádám i tebe, věrný spojenče (teammate), pomáhej jim. Ony přece spolu se mnou bojovaly v evangeliu, a také s Klementem a s mými ostatními spolupracovníky, jejichž jména jsou v knize života. Read More
Filipským 3
1 Dále pak (konečně), bratři moji, radujte se v Pánu. Psát vám znovu totéž mi jistě není zatěžko (I never get tired of telling you this) a pro vás je to bezpečné (pro vás to bude ujištěním.).
2 Dejte si pozor na ty psy, dejte si pozor na ty zlé dělníky, dejte si pozor na tu `rozřízku´ (those mutilators – ti kteří mrzačí – who say you must be circumcised – obřezáni – to be saved)! 3 Pravá obřízka jsme přece my, kdo sloužíme Bohu duchem, chlubíme se v Kristu Ježíši a nespoléháme na tělo. Read More
Ahoj všichni čtenáři Informátoru, opět (po delší době) Vás zdravím na stránkách tohoto periodika (od svého počítače) a jsem tu s několika postřehy z nedávno skončeného Sjezdu mládeže 2004.
Začnu asi rovnou od podlahy (Přemka ale nechám spát) a nebudu skrývat svoje sympatie. Letošní Sjezd se mi prostě líbil (nerad bych, aby to znělo jako fráze, či pochlebování – tak to není). Kdybych měl vyjmenovat všechno, tak tu budu sedět hodně dlouho, ale aspoň ve zkratce se o to pokusím. Read More
Opakování je matka moudrosti, tak si v jednoduchosti zopakujeme to, co jsem říkal minule.
Pavel v první kapitole mluvil o trpělivosti, kterou má s námi Bůh. O tom, že se nemusíme strachovat o to, jak dopadne náš život, pokud jsme ochotní hledat to, na čem opravdu záleží (dnes si k tomu tématu řekneme ještě něco navíc). K tomu, abychom to hledali, nás Pavel velice důrazně vyzýval a Filipským tu důležitost ukázal sám na sobě a v tom, že se za ně v této oblasti modlil. Read More
Na úvod si řekneme něco málo z historie, abychom věděli, v jakém kontextu se v knize Filipským ohybujeme, protože to je velice důležité k pochopení některých detailů.
- Dopis byl napsán asi kolem roku 61 apoštolem Pavlem z Říma, v době, kdy tam byl v domácím vězení a čekal na slyšení u císaře
- Sbor ve Filipech vznikl při Pavlově druhé misijní cestě – byl to první sbor vůbec na Evropském kontinentu.
- Filipy byly městem, které pozvedl z „prachu“ otec Alexandra makedonského Filip, když je v roce 357 př.n.l. dobyl. Staly se středem ochodu na pomezí Evropy a Asie – takové kosmopolitní město Read More
